František Palacký

František Palacký se narodil v rodině učitele v Hodslavicích na Moravě a byl vychován v duchu starých českobratrských tradic. Od roku 1812 studoval na evangelickém lyceu v Bratislavě (Prešpurku) . Po ukončení lycea působil Palacký jako vychovatel v urozených maďarských rodinách. V roce 1820 se ve Vídni setkal s Josefem Dobrovským. Roku 1823 odjel do Prahy. V té době ovládal 11 jazyků, měl znalosti vybraného společenského chování, věd, historie, literatury. Po sňatku s bohatou dcerou právníka Terezií Měchurovou v roce 1827 byl finančně zabezpečen a tak se mohl maximálně věnovat bádání. V roce 1829 se zasloužil o vydání českého Časopisu společnosti vlasteneckého muzea v Čechách zúčastnil se založení Matice české. Od konce dvacátých let začal Palacký pracovat na svém celoživotním díle - sepsání českých dějin. Nejdříve je vydával od roku 1836 německy pod názvem Geschichte von Böhmen, od roku 1848 česky jako Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě ( 1848 - 1876 ).

V letech 1848 - 1849 byl vedoucí osobností české liberální politiky, členem Národního výboru a předsedou Slovanského sjezdu v Praze. V roce 1861 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny říšské rady, jejíž jednání brzy přestal navštěvovat. Po vyhlášení rakousko - uherského dualismu se v roce 1867 účastnil manifestační cesty do Petrohradu a Moskvy. Potom se uchýlil do soukromí. Palacký byl už svými současníky nazýván ,,otec národa'', protože Čechům vytvořil nezbytný základ jejich historického vědomí - sepsal jejich národní dějiny. František Palacký zemřel 26. května 1876 na zápal plic. Smutečního pochodu Prahou se zúčastnilo asi 50 000 lidí. Rakev s jeho ostatky byla uložena do rodinné hrobky v Lobkovicích.

Zajímavě o Františkovi Palackém

Díla Františka Palackého:

Na horu Radhošť - báseň

Ideál říše - óda

Má modlitba dne 26. července 1818 - hymnus

Ideál státu Rakouského - popis jeho představ o federálním uspořádání Rakouska, přeje si jeho zachování

Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527

Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě - vycházelo jak česky, tak německy. Palacký se snažil vytvořit obraz českých dějin.

Stručné dějiny Prahy

Popis království Českého

Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století

Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního

Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška - vyšlo i německy

Josef Lukl Hromádka

* 8.6.1889

+ 26.12.1969

Teolog, nakladatel, spisovatel, člen Světové rady míru

Narodil se v Hodslavicích 8.6.1889. Evangelický českobratrský teolog, profesor Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, činitel ekunemického mírového hnutí ( člen Světové rady míru), představitel dialogické teologie.

Za války působil v USA na univezitě v Princetonu, kde přednášel na bohosloveckém semináři. Založil zde časopis Husův list a po celou dobu pobytu v zahraničí byl jeho redaktorem.

V létě 1947 se vrací do Československa a ujímá se práce na Husově bohoslovecké fakultě a je zvolen do jejího čela jako děkan.

Publikoval v řadě časopisů:

Křesťanská revue (které byl redaktorem), Theologica evangelica, Kostnické jiskry.

Literární činnost:

Je autorem řady knižních titulů, početných studií, článků, esejů a drobných textů:

O otázce náboženství (1922), Křesťanství a jeho vývoj (1922),

Jan Karafiát (1925),

Palackého osobnost a jehovýznam v národním probuzení (1926), Základy teologické ietiky (1929),

Dostojevskij a Masaryk (1931),

Mezi východem a západem (1946),

Od reformace k zítřku (1956),

Evangelium o cestě za člověkem (1958).

Ke stému výročí narození J. L. Hromádky vyšel výbor z drobných statí studií a úvah roztroušených v časopisech a sbornících pod názvem Do nejhlubších hlubin s podtitulem Život, setkání,teologie (Kalich 1990).

Dr. Josef Lukl Hromádka zemřel 26.12.1969 a jeho ostatky jsou uloženy na evangelickém hřbitově v Hodslavicích.

Svatopluk Turek

* 25.11.1900

+ 30.12.1972

- výtvarník

- spisovatel a redaktor

- malíř a grafik

(pseudonym T. Svatopluk).

Syn hodslavského lékaře studoval na reálném gymnáziu v Kroměříži. Po maturitě pokračoval ve studiu na akademii výtvarných umění v Praze u provesorů Švabinského a Obrovského. Postupně byl samostatným spisovatalem a redaktorem. Publikoval v Hostu do domu, Rudém právu, Novém životě,Literárních novinách, Rovnosti, Plamenu, Tvorbě aj.

První jeho povídka Marie Magdalská byla otištěna v roce 1925 ve Vachkově revui Pramen. Během tří měsíců napsal Botostroj, protibaťovský román s vystižením sociální reality. Jde o román s reportážními prvky, které směřovaly k přímočarému vystižení. Dalo se o knize předpokládat, že může vyvolat hlučnou diskusi. O tři léta později vyšel vyšel baladický román Mrtvá země, ke kterému faktický a lidský materiál vytěžil ze znalostí meziválečného života vesnice jak jej žili obyvatelé Hodslavic a okolí.

Z jeho další tvorby:

Dům v Betlémské ulici (1942), Bez šéfa (1953), Andělé úspěchu (1937), O zlém a dobrém (1939), Človíček (1940),Gordonův trust žaluje (1940) a satira na tehdejší vesnici rodných Hodslavic Švédský mramor (1961).

Pro Svatoplukovy prózy je příznačný způsob sdělení: strohost, úsečnost, zkratkovitost s řadou zámlk.

T. Svatopluk jako malíř a grafik se také zúčastnil výstavy Pobečví v Hranicích v roce 1927 perokresbami a roměrnou uhlokresbou Švecova dílna s jasnou sociální orientací.

ThDr. Josef Hromádka

Josef Hromádka (1936) - evangelický teolog, emeritní synodní senior Českobratrské církve evangelické.

V osmdesátých letech uskutečnil několik přednáškových cest po amerických univerzitách v New Yorku, Princetonu, Chicagu, Evanstonu a Pitsburgu. Publikoval a publikuje příspěvky v teologických časopisech doma i v zharaničí.

Po listopadu 1989 se stal místopředsedou vlády národního porozumění pro oblast kultury, vzdělávání, zdravotnictví, společenských organizací a církví.