Prohlídka kostela
NOVĚ OTEVŘENO v rámci akce Otevřené chrámy
květen - září, soboty 10 - 16 hod.
ČT - pořad o kostelu Sv. Ondřeje
Dějiny kostela
Dřevěný kostelík sv. Ondřeje je nejstarší dochovanou památkou na území Hodslavic, kde se nacházíme první písemnou zmínku v roce 1411. První pramenný záznam o existenci kostela a fary v Hodslavicích pochází z roku 1437. Koncem 15. století byl zdejší kostel vážně poškozen av roce 1523 bylo nařízeno odvádět desátky na jeho opravu. V roce 1551 byla oprava pravděpodobně dokončena a kostel vysvěcen. Nasvědčuje tomu nápis "MD ANNO LI, 9 M - D IIII" (roku 1551, 9. měs. - 4. dne) nalezený ve 2. polovině 19. století na příčce ve věži.
Vlivem náboženských změn v 15. a 16. století se na zdejším panství rozšířil spíše umírněný utrakvismus, později učení jednoty bratrské a nakonec luterství. V té době probíhaly v kostele i bohoslužby nekatolické, sídelní potřeby se změnily také vzhled kostela. Přesný obraz náboženských poměrů té doby se nedochoval. Nejpozději okolo roku 1560 byla zdejší fara v držení nekatolického pastora. Další z nich pak působil i později, jmenovitě v letech 1588, 1600, 1614 a poslední, nejmenovaný, v roce 1624, kdy byl kostel znovu vrácen pod katolickou duchovní správu. K znovuzřízení a obsazení katolické fary v Hodslavicích došlo až v roce 1858. Do té doby patřily Hodslavice nejprve k farnosti novojičínské, později ke štramberské a nakonec k životické.
Architektura kostela a jeho interiér
Kostel, pocházející nejpozději z 15. století, se nedochoval ve své původní podobě.
Stavba je vzácným dokladem pozdně gotického dřevěného stavitelství. Celkový dojem vertikality podtrhuje štíhlá šidlovitá vížka. V době působení nekatolíků (někdy kolem roku 1600, nejpozději však do roku 1624) došlo k provedení výraznějších stavebních změn. Patří k nim rozšíření kněžiště o čtvercový prostor na severní straně, zvětšení kruchty, připojené k západní stěně kostela a zbudování ochozu a podloubí.
Hlavní vstup do kostela se nachází na západní straně. Loď je téměř čtverového tvaru, od kněžiště ji odděluje nápadně nepravidelný triumfální oblouk, vyklenutý ze dřeva. Několik sloupů nese rozšířenou kruchtu, připojenou k západní stěně kostela.
Ke kněžišti se na jeho severní straně připojuje později dobudovaný prostor a na jeho jižní straně malá sakristie.
K původnímu vybavení kostela patří masivní kamenná křtitelnice tesaná do podoby kalicha a podstavec svatostánku, dříve zřejmě sám sloužící za oltář. Barokní oltář byl zřízen v roce 1658. Jeho tabulová část pochází z doby vrcholného baroka, svatostánek je mladší, dřevěný, otáčivý, na němž kříž a Beránek na knize se sedmi pečetěmi.
Figurální výzdoba pocházela z různých dob. V nejhořejší části stála známá "Hodslavská madona", patřící do okruhu "českých madon kolem roku 1400". Gotickou sošku z lipového dřeva se zlatým pláštěm, zlatými vlasy a zlatou korunkou v podobě liliovitých listů nahrazuje nyní její přibližná kopie. Ve středu oltáře byla umístěna socha patrona chrámu sv. Ondřeje (pozdně gotická až barokní ze druhé poloviny 17. století) se svým typickým atributem, diagonálním křížem. Po jeho levé a pravé straně doplňovaly výzdobu oltáře pozdně barokní sochy sv. Josefa Pěstouna a sv. Jakuba (obě kolem roku 1700). Tři poslední jmenované originály byly z kostela odcizeny v roce 1992 a vyvezeny mimo území republiky.
K vybavení kostela patří ještě raně barokní kazatelna, nad níž visí jako symbol Ducha sv. bílá holubice se zlatými paprsky, dřevěná lavice a novodobá obrazová výzdoba.
Kostel sv. Ondřeje patří k cenným kulturním památkám a je dokladem lidové tvořivosti našich předků. Neslouží proto v plné míře své původní funkce, protože svatá je zde sloužena pouze jednou ročně, v den svátku sv. Ondřeje.
Kolem kostela existoval v dřívějších dobách také hřbitov. V jeho posledním dochovaném a udržovaném hrobě odpočívají manželé Anna a Jiří Palačtí, rodiče zdejšího významného rodáka a předního českého historika Františka Palackého.
Poznámka: Velmi podrobný a zasvěcený popis historie, architektury a památek
kostelíka uvádí v publikaci "Rodná obec" z roku 1948 Jaroslav Pavelka, hodslavský rodák.
