Přírodní rezervace Trojačka
Přírodní rezervace Trojačka se nachází na svazích Veřovických vrchů v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Chráněn je komplex listnatých smíšených porostů s fragmenty přírodních suťových lesů ve věku okolo 170 let
V přírodní rezervaci je výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, zejména kriticky ohrožené kapradiny jazyku jeleního (Phyllitis scolopendrium). Nedílnou součástí poslání rezervace je rovněž ochrana přirozených procesů v lesním prostředí.
Odkaz na Mapy.cz
Veřovické vrchy
Veřovické vrchy jsou nezápadnějším výběžkem Moravskoslezských Beskyd. Nejvyšším vrcholem je Velký Javorník (918 m.n.m.). Hřeben Veřovických vrchů začíná jižně od Hodslavic za nádražím Hostašovice, odkud stoupá k vrcholům Trojačky, což je zároveň nejvyšší bod katastru Hodslavic. Po hřebeni vede červená turistická značka, která je součástí evropské dálkové trasy E3 a také populární Stezky Českem. Po trase na Velký Javorník procházíme dvěmi přírodními rezervacemi - Trojačka a Huštýn.
Odkaz na Mapy.cz
Polštářové lávy u Straníku
Přírodní památku Polštářové lávy ve Straníku najdeme zhruba 4 km západně od Hodslavic. Tvoří ji odkryté vulkanické horniny těšinitové struktury, které mají ve zdejší lokalitě formu polštářových láv. Tyto polštářové lávy se nachází ve strmé skále nad údolím, které tvoří Stranický potok. Polštářové lávy, které můžeme ve zdejší lokalitě pozorovat vznikly při podmořském výlevu lávy z vulkánu. Tak zvané polštáře jsou tvořeny paralelními bochníkovými bloky, které jsou protkány radiálními trhlinami. Jádra těchto bloku jsou z olivinického diabasu, přecházejícího až k diabasu pikritovému. Jádra bloku jsou ze staršího výlevu vulkánu, prostor vyplňuje méně odolná karbonatizovaná mladší vyvřelina. Původní sklaní porost se v této lokalitě zachoval jen na několika málo místech.
Odkaz na Mapy.cz
Přírodní koupaliště Kacabaja
Vodní nádrž Kacabaja leží u úpatí severozápadních vrcholků Moravskoslezských Beskyd, na okraji Hodslavic směrem na Valašské Meziříčí. Nádrž byla vybudována v roce 1973 za účelem ochrany před povodní nedaléké obce Hodslavice. Hráz vodní nádrže dosahuje výšky 7 metrů a je dlouhá 175 metrů. V koruně je šířka hráze 3,5 metrů.
Dnes je Kacabaja oblíbeným místem ke koupání, rekreaci a rybaření. Nalezneme tu upravené travnaté pláže a v letní sezóně stánek s občerstvením. V areálu je také stojan na dobití elektrokol nebo pumpa na nafouknutí člunů. Nechybí zde ani převlékárny a v sezóně mobilní WC. Pod hrází naleznete asfaltové parkoviště. V blízkosti této vodní plochy se nachází cyklotrasa, která vede z Hostašovic do Nového Jičína. Poslední prázdninovou sobotu se na Kacabaji koná tradiční letní akce - Vodohraní.
Odkaz na Mapy.cz
Prameny Zrzávky
Zhruba 1,5 km jižně od centra Hodslavic, v katastru sousedních Hostašovic, se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky. Jde o ojedinělý hydrogeologický jev, který patří mezi turistická lákadla okolí Hodslavic.
Prameny jsou od sebe rozeznatelné na první pohled. Výše položený pramen s obsahem síranu železitého zbarvuje kameny, po kterých stéká, výrazně do rezava. Vodu lze označit jako kyselku a právě ona dala jméno říčce Zrzávce. Druhý pramen, vzdálený jen zhruba tři metry, vytváří na kamenech o něco méně viditelný bílý povlak. Rozdíl je patrný nejen zrakem, ale především čichem. Níže položený pramen totiž obsahuje příměs sirovodíku a specificky čpí, což dokládá i jeho jméno - Smradlavka.
V chuti se zápach nijak neprojeví, pokud necháme vodu po načepování chvíli odstát. Sirovodík vyprchá a zůstane pouze chutná pramenitá voda, pro kterou si stejně jako pro vodu z druhého pramene jezdí lidé z širokého okolí. Zda je zdejší voda léčivá, potvrzeno není, nicméně například kyselka obsahuje hodnoty vápníku a hořčíku srovnatelné s celorepublikově známými léčivými vodami. Kromě klasického popíjení se voda hodí i na přípravu dobré kávy.
Odkaz na Mapy.cz
Čerťák
Zhruba 5 km severozápadně od Hodslavic se nachází vodní nádrž Čerťák. Tato vodní plocha vznikla na Kojetínském potoce a slouží převážně k rekreaci a sportovnímu rybaření. Žije zde avšak i řada chráněných živočichů a rostlin. Čerťák, obklopený malebnou romantickou krajinou, navštěvují místní také díky zdejšímu pohostinství a obzvláště oblíbeným tvarůžkám.
S místem je také spjata pověst. V této odlehlé lokalitě založil Ignác Riedel z Bludovic na počátku 19. století malý vodní mlýn, později známý jako Čertův mlýn. Dle pověsti jej dlouho sužovala přítomnost pekla. Až jednou se starému vysloužilému vojákovi podařilo z mlýna čerta vyhnat, a to tak, že jej svázal a připoutal k otáčejícímu se mlýnskému kolu. Pekelník sliboval, že už se v mlýně nikdy neukáže a když zakokrhal kohout, čert zmizel. Od té doby už žádný čert do mlýna nevstoupil. Statečný voják, který mlýn zbavil pekelníků, získal stavení od vrchnosti darem. Mlýn později zanikl, ale zdejší hospoda zůstala a dosud je ve vlastnictví potomků rodiny Paterů.
Odkaz na Mapy.cz